Rozhovor s paní Kubíkovou o alternativní a augmentativní komunikaci

V Domově pod Kuňkou pracujeme na zavádění alternativní a augmentativní komunikace (AAK).

O tom, co přesně si pod tímto pojmem představit, jak probíhá praxe v prostředí domova pro osoby se zdravotním postižením a jaké komunikační nástroje budeme využívat, jsme si povídali s odbornou konzultantkou paní Mgr. Bohdanou Kubíkovou, která nás celým procesem provází. 

Zavedení systému alternativní a augmentativní komunikace je jednou z aktivit projektu Podpora transformace Domova pod Kuňkou II spolufinancovaného Evropskou Unií. 

Můžete nám na úvod přiblížit, co si pod pojmem alternativní a augmentativní komunikace (AAK) představit a pro koho je primárně určena?

Alternativní znamená zcela náhradní řeč a augmentativní pouze podporující, již existující. AAK je určena lidem se středně až těžce narušenou komunikační schopností. Konkrétně pomáhá lidem po CMP, úrazu hlavy, demenci, ALS, při mentálním postižení, dětem s poruchou autistického spektra, Downovým syndromem, vývojovou dysfázií nebo jen při opožděném vývoji řeči. Vizualizace nebo nonverbální komunikace je mnohem srozumitelnější než mluvené slovo. 

V Domově pod Kuňkou máme nyní vytipovanou první skupinu uživatelů pro práci s AAK. Podle jakých kritérií jste je společně s týmem vybírali?

Vybírali jsme klienty, kteří se nedomluví vůbec nebo jen nesrozumitelně, a také dle míry porozumění řeči, protože to je v komunikaci klíčové. 

Proč je důležité zavádět tyto systémy komunikace i v prostředí domovů pro osoby se zdravotním postižením?

Ideálně by měli klienti do sociálního zařízení přicházet s již zavedeným komunikačním systémem. Jenže to se v praxi většinou neděje. Uživatelé potřebují obrázky, znaky, technické pomůcky k tomu, aby vyjádřili své potřeby, emoce, viděli svůj program, který bude následovat, ohodnotit proběhlou aktivitu, film nebo sportovní utkání. Jen tak bude jejich chování optimální, sebedůvěra a socializace kvalitní. Je důležité, aby lidé s handicapem neztratili svá práva. 

Když člověk nemůže vyjádřit, co potřebuje, co ho bolí nebo co si přeje, často se objevuje frustrace nebo vztek. Může zavedení AAK pomoci snížit míru náročného chování? 

Zcela určitě AAK pomáhá eliminovat problémové chování klienta, které často zatěžuje klienty samotné, ale i personál. Lze tak zabránit i běžné medikaci, nebo ji alespoň eliminovat. Jak se člověk cítí, když se nedomluví? Myslím, že to každý z nás v nějaké situaci zažil. Lidé zpravidla upadají do pasivity nebo se stávají agresivními, výjimkou není ani sebepoškozování. 

Jaké konkrétní formy AAK se budou v praxi využívat? Půjde spíše o komunikační tabulky, piktogramy, nebo o specializované aplikace?

Komunikační desky s tabulkami musí být zpracované danému klientovi na míru. Ty budeme tvořit pomocí specializovaného programu InPrint. Rovněž i sktrukturu dne, sekvence kroků nebo diář. Vybraní uživatelé budou mít ke komunikaci k dispozici iPady s aplikací Go talk now. 

Můžete uvést příklad situace z prostředí sociálních služeb, kdy systém AAK dokáže pracovníkům i uživatelům usnadnit situaci?

Rozhodně alternativní komunikace pomůže např. při přechodu z domácího prostředí do služby a naopak. Klient bude díky obrázkům předvídat situace, které ho čekají. Díky obrázkům, znakům a aplikacím bude moci vyjádřit své fyziologické potřeby i s širším okolím. Personál Domova je dostatečně proškolený, aby dokázal pochopit potřeby klienta. Jeho chování pak bude zvladatelnější. 

Jak probíhá proces, kdy se klient učí s komunikačním nástrojem pracovat? Jak moc je to pro ně náročné?

Alternativní komunikace je velmi náročná disciplína. Nikdo jsme se tímto způsobem neučili komunikovat. AAK není přirozená. Tento způsob komunikace musí klient zvládat  ve všech prostředích, ve kterých žije. Je potřeba ji mnohokrát ověřit v přirozené situaci, než klient pochopí, že se tímto způsobem domluví. Rovněž díky obrázkům a znakům snáz personál získá důvěru klientů. Není jiná cesta k domluvení pro lidi neverbální. AAK je pro ně alfa a omega. Je to něco, o co se můžou opřít. Alternativní konunikace z nich dělá lidi. Je rovněž podstatné mapování slovní zásoby u lidí, u kterých se řeč trvale zhoršuje. 

Pokud se podíváme do budoucnosti, jakou největší změnu v životě klientů by mělo úspěšné zavedení AAK přinést?

Takovému uživateli se bude zkvalitňovat porozumění, rozšíří se jeho aktivní slovní zásoba, zlepší se jeho chování, sociální kontakt se spolubydlícími i s personálem, zvýší se jeho sebedůvěra a tím bude otevřenější změnám. Bude žít kvalitnější život. AAK přispěje k příjemnějšímu klimatu v zařízení.

Co Vás osobně na práci s AAK nejvíce baví a co je pro Vás v projektu Podpora transformace Domova pod Kuňkou II největší výzva?

Největší radost prožívám při rozmlouvání dětí, které mají větší překážky v komunikaci. U starších uživatelů je motivací k mé práci pomoci lidem se zdravotním handicapem. Říká se, že vyspělá společnost se pozná podle toho, jak se stará o svůj nejslabší článek. V Domově pod Kuňkou to dělají moc dobře. Je mi ctí, že mohu kopat za jejich tým. V tomto případě je mým cílem zavést v jejich domácnostech funkční alternativní komunikační systém.